02/02/2017

Sám sobě léčitelem (hledání vnitřní ženy)

Tak mě napadá, zda to nezní moc "sluníčkářsky". Na druhou stranu, tím, že se pomalu vracím ke své pravé podstatě (jak ráda říkávám, ke svému starému, lepšímu já), mi je fuk, co si kdo myslí. Už se nehodlám přetvařovat. A to ani sama před sebou!
Víte, když jsem se dnes ráno probudila, bylo mi tak zle, že jsem byla ráda, že jsem vstala a došla do koupelny. Nejsem zvyklá na to, že bych trpěla na všelijaké ty holčičí problémy, se kterými kdekterá z nás zápasí každý měsíc. I ségra mě uklidňovala, že se to prostě stane. Ano, stává se to, ale já už ve svých pětadvaceti dokážu poznat, co je u mě ok, a co už ne. A tohle v pohodě prostě nebylo.
Ono vůbec nejde o to, jestli máte tyhle potíže, bolí vás záda či zuby, nebo jestli třeba trpíte nespavostí. Všechno jsou to signály toho, že něco není v pořádku. Je to důkaz toho, že se s vámi něco děje. A tím, že si zaběhnete k lékaři, v devadesáti devíti procentech leda tak potlačíte ty následky. Vám jde ale o to, odhalit příčinu, protože když ji neobjevíte, problém si najde jinou cestu, jak o sobě dát vědět (i když možná ne hned).
A tak jsem ležela v posteli a střídavě pochrupovala a přemýšlela. A došlo mi, že mé fyzické problémy jsou jen voláním duše. Vnitřní žena prosí o pomoc. Ona tedy volala už dřív, ale vždycky jsem ji umlčela.
Dělala jsem tu chybu, že jsem si neuměla najít správnou cestu k vnitřnímu muži. Nejprv jsem se s ním moc nerozuměla. Byla jsem až moc hodná, křehká a zranitelná. (A věřte, že lidé to poznají a využívají vás.) Pak jsem navazovala vztah s vnitřním mužem, který ovšem moc nedopadl. Vzala jsem si z něj převážně ty horší vlastnosti. V kombinaci s ženskou potřebou neustále se pro někoho rozdávat z toho vznikl vskutku zajímavý mišmaš.
Jak se dá snadno odvodit, problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Ovšem dokud byly v té psychické rovině, většinou jsem je nějak umlčela a něco jim nalhala. Vnitřní muž i žena byli na chvíli spokojeni. Jestli nám, lidem, něco jde fakt perfektně, pak je to ubližování sobě samému. Obelhávat vlastní duši je poměrně snadné. Své fyzické tělo ale už tak snadno neumlčíte. A pokud nejste úplně tupí a dokážete jim oběma pečlivě naslouchat, snadno se s problémy vypořádáte sami. Chce to jen trochu odvahy a o něco více sebereflexe. Snadno pak zjistíte, že stačí zpomalit, více vnímat sám sebe (i okolí, které nám  zrcadlením mnohé ukazuje) a nebát se změnit svůj dosavadní přístup. U mě to zatím vždycky zabralo. Tak snad to pomůže i tentorát.

No comments :

Post a Comment

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.