14/02/2017

Když je potřeba volnosti a nezávislosti silnější než láska

Jo jo, ještě před pár měsíci bych se rozplývala nad představou, že na mě někde čeká můj Pan božský! To jsem byla ještě naivní. Fakticky, strašně moc. Ano, je dobré mít představu o tom, jaké vlastnosti by měl mít náš partner. Jsou zkrátka věci, které bychom s touto osobou měli mít společné, aby to jakseříká klapalo. Jenže ...
Vytvářet si v myšlenkách jakéhosi pana dokonalého/slečnu dokonalou je neskutečná blbost. Akorát vám to komplikuje život. Zbytečně přehlížíte ty, kdo vám do téhle představy nezapadají, a tím se ochuzujete o cenné zkušenosti. Jasně, byla bych pokrytec, kdybych tvrdila, že jsem taková nebyla.
Mívala jsem tendenci čekat na svého prince na bílém koni, se kterým se budeme vroucně milovat až do smrti. Úplně přesně jsem věděla, jaké vlastnosti musí mít, aby se potenciálně mohl stát mým mužem. Klepete si na hlavu? No to se vám upřímně ani nedivím.
Teprve nedávno jsem konečně otevřela oči a pochopila jednu věc. "Ten pravý" zkrátka neexistuje. Nikdo takový není. Každý vztah nám totiž něco přinese. Řekla bych, že nám přinese přesně to, co zrovna potřebujeme. Něco nás naučí, něco nám předá a donutí nás pracovat na sobě samých. Jakmile nám ten druhý předá to, co měl, zase z našeho života odejde. Tomu se říká karma. A na tu já sakra věřím!
Když se tak zamyslím nad svými vztahy nevztahy, všichni ti muži v mém životě mě zatím měli naučit jediné. A sice to, že mám dát samu sebe na první místo. Naučit se sebelásce, ale neplést si to s egoismem. Plně vnímat to, jaká doopravdy jsem - jemná, křehká, citlivá. Nedělat ze sebe někoho, kým nejsem.
Po těch týdnech randění jsem došla k překvapivému závěru. Totiž k tomu, že mi vyhovuje být sama. Na nikoho se nevázat a věnovat se jen své vlastní osobě. Možná to bude znít blbě, ale jsem neskutečně ráda, že se nemusím nikomu přizpůsobovat. Že mám dostatek volného času na věci, které mě baví. Že zas chodím domů v rozumnou hodinu a do postele uléhám před půlnocí. Líbí se mi, že netrávím noci dopisováním si v modrém univerzu.
Zkrátka, teprve v momentě, kdy jsem zjistila, že začínám ztrácet naprostou volnost a nezávislost, mi došlo, jak moc to pro mě znamená. Možná to zní jako klišé, ale svoboda je pro mě životní hodnotou číslo jedna. Trochu jsem se nad tím zamýšlela - jakmile nabydu dojmu, že mě o tu volnost a nezávislost někdo připravuje, dostaví se obranná reakce projevující se jako strach.
Došlo mi, že zkrátka nejsem typ člověka na závazky. A stále si, možná trochu naivně, myslím, že vztah nemusí být opakem svobody. Jen musíte najít někoho, kdo tu vaši svobodu bude schopný respektovat. Někoho, kdo dokáže žít bez závazků, bez podmínek i očekávání. Někoho, kdo vám bude naprosto důvěřovat, nechá vás volně létat a nebude mít potřebu vás jakkoliv měnit. Protože láska se nedá uchopit, nedá se svázat, prostě je.

No comments :

Post a Comment

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.