26/02/2017

Je to kurva!

Ano, je. Nebo to taky může být kráva. Jen to první je o něco ošklivější. Hůř snesitelný pro uši. Ale mnohdy mnohem výstižnější.
"Kurva!" vylítlo mi nedávno z pusy, když jsem jela tramvají, která prudce zabrzdila na křižovatce, když před ní zčistajasna projelo auto.
Ticho, že byl snad slyšet i dech řidiče zavřeného v té jeho kabince. Jeden by si bláhově myslel, že když takhle nečekaně zabrzdí tramvaj a člověk z toho div neslítne na podlahu, nebude jediným, kdo bude mít potřebu to celé komentovat.
Evidentně jsem ale byla sama. Moje "kurva" se vozem rozlehlo silněji, než bych si přála. Sestra stojící po mém boku nevyvíjela žádnou snahu mě zachránit od pádu. Naopak po mně ještě hodila vražedným pohledem, kterým jako by říkala: Zuzano, drž hubu!
"No co je?" lehce jsem ji okřikla. Ona jen zakroutila hlavou, protočila oči a od té chvíle se tvářila, že mě nezná. (Beztak už si každý stačil spočítat, že k sobě patříme.)
Nechápala jsem, proč toho tolik nadělá (jako by snad v tramvaji byly malé děti, jimž bych svými nevhodně zvolenými výrazy mohla nějak narušil morální výchovu). Do té doby, než jsem sjela pohledem k paní, která seděla pode mnou. Paní v seniorském věku si mě zamračeně měřila, jako bych provedla něco vskutku nestoudného. Rozhlédla jsem se po tramvaji a zjistila, že tahle důchodkyně byla evidentně jediná, koho trápil můj slovník. Když pak o několik stanic dál vystupovala, nezapomněla ji ještě věnovat jeden výchovně-káravý pohled. Až bych se zastyděla, kdybych měla nějaké svědomí!
Uznávám, že slovo, které jsem použila, se do slovníku dámy moc nehodí. Ale na mou obranu musím podotknout, že ho užívám pouze v životu nebezpečných situacích. Třeba když cukne tramvaj, a já málem upadnu. Nebo když už to hnedle vypadá, že mě přejede auto. Nebo taky když v kuchyni sáhnu na hrnec s vroucí vodou či pánev s rozpáleným olejem (na což jsem expert).
V situacích, kdy mi nehrozí smrtelný úraz, jsem si vždy vystačila a vystačím s pojmy "Ježiš", "sakra" a "jemináčku". To poslední používám až posledních pár měsíců. Někde jsem ho zaslechla a začalo mě bavit (Rozšiřování slovní zásoby nikdy neuškodí.). Ta první dvě občas použiju blízko po sobě. Je pravdou, že to leckdy někoho pobaví. A já jsem z toho pak ráda, že už skoro mluvím jako dáma. A to se cení!

Bloglovin    |    Facebook    |    Instagram

1 comment :

  1. Člověk si prostě sem tam musí trochu zanadávat :D a v téhle chvíli si za to ani pořádně nemohla. Myslím si, že výchovné pohledy starých paní jsou samy o sobě pouze úsměvné a stejně nic nesvedou. Ať si je nechají pro sebe. :D

    ReplyDelete

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.