08/01/2017

Užívejme si to, co máme

Já vím. Je to hrozně ohraná fráze. Nekažme si to, co máme, touhou po tom, co nemáme. Kolikrát to každý z nás slyšel, což? ;) A kolikrát si zanadáváme na ty poměry, ve kterých žijeme. Ale jinak se tu vcelku máme dobře. Poslední dobou si více než kdy jindy uvědomuju, jak je důležité nezapomínat na to, že vše, co v životě máme, nemusí být pro jiné samozřejmost. Jistě, ne každý den je dokonalý. Něco se nám nepovede tak, jak bysme chtěli. S někým se pohádáme, a pak nás to mrzí. Nebo prostě jen ráno vstaneme špatnou nohou, a celý den pak za moc nestojí.
Ale když se nad tím zamyslíte (což já teď dělám docela často) a posčítáte to všechno, co podle vás stojí ve vašem životě z nic, uvědomíte si, že to jsou jen prkotiny. 
Nedávno jsem si koupila svetr. I když, už je to pár měsíců. Takže to zas tak nedávno není. Ale když vezmeme v potaz, že už je mi čtvrt století... Prostě jsem si před nějakou dobou koupila svetr na jednom nejmenovaném e-shopu, kterého kdyby nebylo, tak nemám krom pyžama a ponožek co na sebe, jelikož nesnáším oblézání nákupních center! A tenhle svetr je ze sta procent tvořen vlnou. (Skvělý kup, vím, ale o to nejde). Když jsem se koukla na jeho štítek, nevěřila jsem svým očím. Made in Italy! Páni, páni! Jakou já měla radost, že ho nevyráběly děti v Číne! Nebo ve Vietnamu. Nebo nebohé dámy v Bangladéši. Jen tedy doufám, že ty italské výrobny mají lepší úroveň ...
Pokud už vám trochu uniká nit (občas moc plácám), vrátím se k tomu podstatnému. Chtěla jsem tím zkrátka říct, že když se zamyslíme nad tím, co se na světe děje, a srovnáme to s tím, jak se máme tady ve střední Evropě, dojde nám (snad), že si tu žijeme sakra dobře! Jasně, vím, že v Německu mají vyšší platy. A támhle někde zas to a to, ale když máme kde bydlet, co jíst, když máme rodinu a další lidi, kterým na nás záleží, když máme práci a můžeme se alespoň částečně věnovat něčemu, co nás baví, tak jsme skutečně šťastní. Jen mě mrzí, že některým to nedojde.

Když se podívám na svůj život, vím, že není dokonalý. Že jsou v něm oblasti, na kterých bude potřeba ještě zapracovat. A na některých ještě dost. Ale v téhle době jsem víc než kdy jindy moc ráda za to, že žiju ve městě, které mám ráda, mám kde bydlet, živím se tím, co mě naplňuje, a můžu dělat spoustu skvělých věcí. Třeba tancovat. Vyrábět kosmetiku. Nebo se jen tak procházet bílou přírodou, užívat si křoupání sněhu pod nohama i šustění čerstvě padajících vloček či solidně zamrzlého rybníka. Občas mě napadá, že ani víc nepotřebuju! :)


Co vy? Umíte si užívat to, co máte?

No comments :

Post a Comment

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.