29/01/2017

Strach jako nepřítel

Už si nepamatuji, kdy a kde to bylo, ale jednou jsem četla, že strach může být přítel, který nás před něčím chrání či co. Dnes už vím, že to je naprostá pitomost. Jediné, co strach dokáže, je stavět zdi, která vás "ochrání" i před tím, co mohlo být jinak krásné.
Za poslední rok a tři čtvrtě jsem si prošla několika životními útrapami. Pokaždé už jsem doufala, že se věci začnou lepšit. Ale když už to začínalo vypadat nadějně, posralo se něco dalšího. Pořád mě někdo potřeboval. Vlivem okolností jsem začala dělat mámu sestře a později i mé vlastní nezodpovědné matce. Pro mě tu v těch chvílích snad nikdo nebyl. Nechápal mě. A jak mi ubývalo psychických sil, hledala jsem cestu, jak se tomu bránit.
Byla jsem ze všech těch zkoušek tak nešťastná a nevěděla, jak si s tím poradit. Říkala jsem si, že mám dvě možnosti. Buď nechám promluvit svou citlivou část, a možná se z toho zhroutím, nebo si kolem sebe vystavím obranné zdi. Ano, byla jsem tak hloupá, že jsem se rozhodla pro tu druhou variantu.
Postupem měsíců se ze mě začat stávat nechutný cynik, který kope kolem sebe, pořád něco hodnotí, má tendenci kdeco shazovat a dělá si ze všeho srandu. A ještě se tváří, že je všechno v nejlepším pořádku.
Když se bavím s kamarády, říkají, že mě vůbec nepoznávají. Nechápou, jak jsem se během posledních měsíců mohla tak moc změnit.
Já to, bohužel, chápu. Ze strachu z vlastní citlivosti, křehkosti a zranitelnosti jsem si vybudovalo jakousi pózu velké statečné holky, která je ke svému okolí drsná, protože se bláhově domnívá, že tím něco vyřeší. A co hůř, často jí vůbec nedochází, že tímhle svým podivným postojem ubližuje druhým, a ve finále i sama sobě. Tenhle obranný mechanismus je tím silnější, čím více se bojím, že něco pokazím.
Poslední čtyři dny přicházejí chvíle, kdy jen sedím, tupě zírám před sebe, po tvářích mi tečou proudy slz a hlavou mi běží myšlenky, kam se vytratila ta milá, citlivá a usměvavá holka, která v každé situaci dokázala vidět to pozitivní. Protože ona tu občas bývá. Ve chvílích, kdy se cítí bezpečně, a dovolí si tak být citlivá a zranitelná. Jen si tak říkám, co se bude muset stát, aby se přestala bát, a nadobro se vrátila. Možná se z toho svého statutu tvrdé bojovnice bude muset vybrečet

No comments :

Post a Comment

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.