22/12/2016

Nečekaná překvapení

Tedy, hned na úvod mě napadá, že to spojení je trochu nesmyslné. Překvapení nejsou čekaná, to by přeci nedávalo smysl. Očekávané překvapení už není překvapením. Nýbrž jen potěšením. Takže ten název je vlastně hyperbola. Vskutku. Taková ta literární přehnanost, která je mým uším milá, a tak ji běžně využívám i v mluveném projevu (a ne každý ji snese).
Nejprve jsem si říkala, zda chci o něčem takovém vůbec psát. Přemítala jsem, zda chci mluvit o svých zážitcích, které se bezprostředně týkaly i jiných lidí. Nerada bych se někoho dotkla, nebo tak něco. No a pak jsem si řekla, že nebudu konkrétní a budu trochu zamlžovat. Tak, aby se v tom dotyčný nenašel (nebo ho v tom alespoň nenašel někdo jiný).
Nuže, je tomu rok a dva měsíce, co mi prostřednictvím jedné nejmenované sociální sítě napsal jakýsi mladý muž. Zaujal ho můj blog, mé názory, mé fotografie na další sociální síti, a tak mě oslovil. Psali jsme si dlouhé zprávy. O životě. A zjišťovali, že jsme si tak nějak podobní, až jsme se setkali. Bylo to milé, ač trochu rozpačité. Návštěva kavárny byla taková oťukávací. Procházka městem až k řece už byla uvolněnější. Jenže já nána pitomá zapomněla, že jsem huba nevymáchaná. Zkrátka jsem až nechutně upřímná. A navíc takový psycholog amatér. No a když na prvním setkání provedete otevřený rozbor mužské duše, dotyčný už se pro příště zmůže jen na pár sms, načež později kontakt úplně ukončí ...
Včerejšek byl zvláštní. Slunovratový pozdní večer s sebou přinesl milé překvapení. Opět mi napsal jakýsi neznámý muž. Teda upřímně, když mi ta zpráva přistála na té nejmenované sociální síti patřící k blogu, říkala jsem si: To zas bude nějaká marketingová nabídka. Nebo nějaký cvok (což se zatím plně nevylučuje). Ale když jsem si ta slova přečetla, měla jsem z toho moc hezký pocit. Až mě zahřálo u srdce. Dotyčný to se slovy opravdu umí, to se musí nechat. (A ač si myslí, že je mi naprosto neznámý, již jsme se letmo setkali.) Pečlivě vybrané výrazy dávají vzniknout jakési slovní harmonii. Tak hezky se to četlo! Prvně, podruhé i potřetí. Božinku, jak já miluju, když se lidi umějí takhle krásně vyjadřovat!
Ten příběh možná nemá kdovíjak úžasnou pointu, ale třeba bude pokračovat rozhovory nad šálky s voňavou kávou (nebo hrnky s dobrým čajem), které se mohou stát inspirací. Protože spisovatelé, i když nejsou kdovíjak dobří a slavní, se rádi nechávají inspirovat každým zážitkem, který život přinese.
Každopádně dotyčnému děkuji za moc příjemné slunovratové překvapení, bylo vskutku nečekané! ;)

No comments :

Post a Comment

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.