10/01/2016

Opravdová láska, nebo jen přitažlivost?

Přestali jsme věřit ve skutečnou lásku. Podvědomě pak toužíme po něčem, co podle našich slov ani neexistuje. Bojíme se opravdově milovat, protože to vyžaduje práci na sobě samém. A to pro spoustu lidí lákavé zkrátka není.
Problémem moderní společnosti je nesprávné pojetí partnerských vztahů. Pleteme si lásku s fyzikou přitažlivostí. Jistě, snadno poznáte, jestli si s někým dobře rozumíte. Takového člověka pak můžete nazývat svým kamarádem. A když se k tomu přidá fyzická přitažlivost, tak už je to láska, no ne?
Kdepak, není. Skutečná, vědomá láska procítěná srdcem je něco zcela jiného než fyzická přitažlivost. Ovšem mnohdy máme potíž to rozlišit. A já se domnívám, že tohle je přesně tím důvodem, proč tolik partnerských vztahů troskotá. Milujeme tím způsobem, že se necháváme ovládat vášní. Jenže taková vášeň jednou vyprchá. A pak už vám  (v tom lepším případě) nezbude nic než vzájemné porozumění. O vztazích, kde byla přítomná jen ona fyzická přitažlivost, raději pomlčím …

Pokud se k porozumění přidají ryzí city naší duše, pak je to láska, která nezná žádných podmínek ani hranic. Prostě milujete. A naše duchovní srdce, na rozdíl od slepé fyzické vášně, nikdy nelže. A co víc, taková láska je věčná. Jen je to něco, čemu jsme z velké části přestali věřit. Namlouváme si, že něco takového není možné. Milovat někoho až do smrti je možné jen v pohádkách. A stalo se jakýmsi privilegiem jen pro pár vybraných šťastlivců. 
Někde jsem četla článek o tom, že opravdové lásce se člověk musí úplně otevřít. Být zranitelný a ochotný nechat se semlít až do posledního zrnka. Přerodit se v lepší verzi sebe sama. A to bolí. Neskutečně moc. A vyžaduje to odvahu. Věřím ale, že jsou stále lidé, kteří se rozhodli/rozhodnou žít pro skutečnou lásku. Že když změníme sami sebe a naučíme se vnímat svět více skrze svá srdce, dovolíme tím tomuto zázraku vstoupit do našich životů. Protože láska je ta nejmocnější síla,  která může svět pozvednout na lepší úroveň.
Možná ... Možná mě teď máte za blázna. Za naivní pitomou holku. A upřímně? Je mi to fuk. Protože to nic nezmění na mé víře v moc opravdové láskou, pro kterou jsem se rozhodla žít.

Mějte krásný týden!
Vaše Z. A.

Bloglovin    |    Facebook    |    Instagram

2 comments :

  1. naozaj krásne a nie žiadny blázon si neni, ja som mala už dávnejšie chlapca ja som ho brala ako priateľa ale on mňa nie a verila som že sa to zmení ale nezmenilo a teraz vravím že je to šťastie že ma nechal prešla som si vtedy peklom myslela som že zošaliem ale teraz už bude rok čo som stretla tu pravú lasku kde je to samozrejme obojstranné a veríme na lásku obaja pretože láska je báť sa o niekoho že sa mu niečo stane, starať sa oňho keď je chorý, a napríklad aj postupne rozmýšľať o bývaní o svadbe a o deťoch, a jednoducho sa vždy tolerovať, rešpektovať a prispôsobiť sa jeden druhému. Toto je láska:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak nějak bych to popsala. Děkuji za komentář :))

      Delete

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.