19/12/2015

Vegetarián na obtíž

Raději už nikde nahlas neříkám, že jsem vegetarián. Maximálně se mezi řádky zmíním o tom, že nejím maso. Už několikrát se mi totiž potvrdilo, že vegetariáni to mají v našich zeměpisných šířkách poněkud náročnější. Teda, abych nekecala, máme u nás ve městě pár vegetariánských jídelen/bister/restaurací. Spočítala bych je na prstech jedné ruky. Ale cenově je to v nich přijatelné a jídlo mi tu většinou chutná.

Problém ale nastává v momentě, kdy přijde víkend. Tyhle jídelny a bistra zavřou svou přátelskou náruč, a vegani a vegetariáni jsou vystaveni drsnému životu v realitě. A pokud nemáte v úmyslu dát si nějakou smaženinu a zároveň nechcete mrknutím oka vypláznout dvě stovky za talíř špaget s omáčkou v rajčatové či smetanové barvě, jste celkem nahraní. (Ano, vím, o čem mluvím.)

Zdroj: receptyonline.cz

Dnes jsme byli s kolegy na obědě. Při prohlížení jídelního lístku se mě jímala hrůza. Z řádků na mě skákaly takové masové pojmy, kterým ani nerozumím. Respektive, nikde mě nezajímalo, jak se které části mrtvé krávy či prasete říká. Mé zděšení ale vygradovalo ve chvíli, kdy se na papíře začala objevovat slova jako víno, pivo a džus. Co že to ta tři slova mají společného? To, že za nimi už těžko najdete nabídku bezmasých jídel. Nakonec jsem se přicházející obsluhy zeptala, zda servírují nějaký pokrm bez obsahu tepelně upravených mrtvých těl zvířat. Bylo mi odpovězeno, že mají jakýsi sýrový talíř. Ok … Nakonec jsem si raději dala jen salát. A doma si pak dosytila žaludek opečenou zeleninou se sojanézou a brambory.

Ne, opravdu nemám potřebu dělat ze sebe něco extra. Spíše naopak, nemám potřebu před masožrouty vytahovat fakt, že nejím maso. Jen mám pocit, že tohle není úplně fér. Když je někdo kuřák, může si klidně zapálit (skoro) kde chce. Když je někdo notorický alkoholik, chlast si pořídí (v dnešní době téměř doslova) na každém rohu. Ale jakmile si chcete jakožto vegetarián dát nějaký „normální“ oběd, nemáte to vždy zrovna jednoduché.

Zdroj: recepty.cz

Ale abyste si nemysleli, že jsem pesimista, včera jsem byla opět velice mile potěšena při nákupu v Tescu. V tom našem hypermarketu totiž zase rozšířili nabídku vegetariánských a veganských pomazánek. Přišla jsem si jako v sedmém nebi. Jakmile totiž na něčem vidím nápis „cizrnová“ či „pohanková“, okamžitě to veru do ruky. A když jsem pak v závěru objevila svůj nejmilovanější hummus o jedné firmy, jejíž jméno si nepamatuji, přišla jsem si jako dítě u vánočního stromečku. Už jsem totiž ztrácela naději, že tuhle nejbáječnější pomazánku ještě někde seženu.

Toť pro dnešek vše. Mažu zpátky do kuchyně upéct nějaké slunovratové cukroví.

Mějte krásný zbytek víkendu.

Vaše Z. A.

Bloglovin    |    Facebook    |    Instagram

6 comments :

  1. Mluvíš mi z duše! A ještě když člověk jede na školní výlet a profesorka na něj kouká jak na blbce, když si dává jiné jídlo, než ostatní...

    ReplyDelete
    Replies
    1. No, ty školní výlety a zájezdy jsou v tomto směru kapitolou sami o sobě :D

      Delete
  2. Znám to moc dobře. Sice u nás v Brně už se vegetarian/vegan restaurace pěkně usádlily, tak kdekoliv mimo centrum mám problém. Pokud něco mají, tak je to jak říkáš - smaženina za nechutný peníze či nějaká těstovina stejně předražená. Nejhorší je, když někdo slaví někde narozeniny a jde se na oběd/večeři. To se dopředu ptám, jak zní název restaurace, abych byla dopředu informovaná, jestli se najím, či nikoliv. Nemám řeči nebo tak, je to věc oslavence, kde to chce slavit, ale i tak je to problém a když to řekneš nahlas, všichni se zbytečně ptají a to mě fakt nebaví.
    Soucítím s tebou .)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Také s tebou soucítím :)) A to dotazování se od ostatních mi na tom snad vadí ještě víc, než ten samotný fakt, že někde bývá problém se slušně najíst.

      Delete
  3. Doporučuji shlédnout projev Garyho Yourofsky o zvířecích právech a veganství na Georgia Tech v létě 2010: https://www.youtube.com/watch?v=zMuJ-bDs30M
    Každý člověk by se měl nad svým soustem z masa alespoň zamyslet, co tomu předchází...

    ReplyDelete

Odkazy na vaše blogy v komentářích mi nevadí. Ale, prosím, nepište sem odkazy na své giveaway, žádosti o hlasy a podobně. / You can post links to your blogs. But, please, do not post any requests for votes, your giveaways and so on.